Nulové emise u nových aut v roce 2035
07.03.2025
Evropská komise potvrdila dosavadní cíl, aby nová osobní a lehká užitková auta v Evropské unii byla v roce 2035 s nulovými emisemi CO2. Řekl to eurokomisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas.
Komise ale zároveň představila opatření na podporu konkurenceschopnosti evropského automobilového průmyslu. V tiskové zprávě mimo jiné uvedla, že uvolní 1,8 miliardy eur (zhruba 45 miliard Kč) na vytvoření bezpečného a konkurenceschopného dodavatelského řetězce pro suroviny k výrobě baterií.
"Držíme se cílů pro rok 2035," řekl podle agentury Reuters Tzitzikostas. Evropská komise nicméně navrhla úpravu systému pokut pro výrobce aut, kteří nebudou emisní cíle plnit. Automobilky by podle návrhu měly vykazovat plnění cílů za tříleté období, nikoli za každý rok.
S
Zpět
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Evropská rozvojová banka zhoršila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok
07.03.2025
Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt Česka se zvýší pouze o 1,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,4 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí.
Slovensko by podle nejnovějších prognóz banky mělo v letošním roce vykázat stejné tempo hospodářského růstu jako Česko. Nejrychleji rostoucí ekonomikou ze zemí visegrádské čtyřky by mělo v letošním i příštím roce zůstat Polsko
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Ekonomické vyhlídky EU se zhoršují
17.02.2025
Potvrdil se velmi nízký růst eurozóny. Podle zpřesněných údajů ekonomika zemí platících eurem ve 4Q 2024 meziročně vzrostla jen o 0,9 %. I když se jednalo o předpokládané číslo, přesto se jedná o velké zklamání, a to především v kontextu aktuální situace. O rychlejším růstu můžeme hovořit v případě Španělska, které vzrostlo o 3,5 %, následovalo Nizozemsko s růstem o 1,8 %. Důležité ekonomiky rostou kladnou nulou, což de facto prakticky znamená stagnaci. Největší ekonomika EU Německo dokonce padá. S těmito výsledky se Evropa nerozběhne.
K tomu se přidává lednová inflace v Polsku, která meziročně vzrostla o 5,3 %, což je doslova studenou sprchou. Jedná se o silné zrychlení tempa zdražování, které povede k očekávání vyšších sazeb na zlotém, a to bude znamenat další možné posilování zlotého. Ještě slabším růstem se může pochlubit Rumunsko, které šlo nahoru jen o 0,7 %.
S
Euro zdražilo Chorvatům život
10.02.2025
Drahota potravin v Chorvatsku, která dokonce vede k tomu, že tam lidé bojkotují obchody, je varováním i Česku. Ukazuje, co se může stát, když se země zbaví své národní měny a odevzdá stanovování vlastní základní úrokové sazby do jiné země. Chorvati by teď potřebovali vyšší úrokové sazby. Jenže už si je nemohou stanovovat sami jako do roku 2022, ale přijetím eura svěřili tuto zcela stěžejní pravomoc do Německa, do Frankfurtu. A Frankfurt přihlíží k řadě jiných věcí, než je inflace v Chorvatsku a cena tamních potravin.
Dokud Chorvatsko platilo kunou, mělo srovnatelnou, ba dokonce nižší inflaci než eurozóna jako celek. Podle nejnovějších dat má Chorvatsko pětiprocentní obecnou inflaci, zatímco eurozóna 2,5procentní. Je mimořádné, aby Chorvatsko mělo dvakrát vyšší inflaci než eurozóna. V letech před jeho přijetím eura se něco takového prostě ani vzdáleně nedělo. Nyní má Chorvatsko dokonce nejvyšší inflaci v celé eurozóně dost možná v celé EU. Lze namítnout, že chorvatská inflace poskočila už před přijetím eura. Jenže to bylo v době, krátce před vstupem Chorvatska do eurozóny, kdy už země byla v „předpokoji“ eura, tedy kuna podléhala režimu fixace směnných kursů ERM II. Centrální banka v Záhřebu už tehdy fakticky přejala měnovou politiku Evropské centrální banky. Takže nárůst zelené křivky v prostřední třetině obrázku je patrný už od poloviny roku 2022. Tehdy zbýval už jen půlrok do vstupu do eurozóny, takže centrální banka v Záhřebu rezignovala na zvyšování chorvatské základní úrokové sazby, aby nevyvolala otřes z brzkého přechodu na euro a výrazný pokles základní úrokové sazby po jeho přijetí. Je zřetelné, že Chorvatsko vykazovalo inflaci srovnatelnou nebo nižší než eurozóna, dokud byla jeho základní úroková sazba vyšší než úroková sazba v eurozóně. Jakmile se však vstup do eurozóny přiblížil, Chorvatsko se muselo vzdát samostatné měnové politiky, a tedy i nastavení základní úrokové sazby nad tou platnou v eurozóně. Kterou tedy od roku 2023 přijalo zcela.
S
Evropská komise schválila kompenzaci pro Českou poštu
05.02.2025
Státní podpora pro Českou poštu je schválena až do výše 59 milionů eur (1,5 miliardy korun) jako kompenzace za poskytování univerzální poštovní služby v letech 2023 a 2024. Kompenzace je v souladu s pravidly EU pro státní podporu, uvedla Evropská komise.
Závazek veřejné služby svěřený České poště zahrnuje povinnost poskytovat univerzální poštovní služby, ale také poštovní poukázky umožňující bezpečné doručování hotovosti. Kompenzace od státu je určena na pokrytí nákladů vzniklých při plnění závazku veřejné služby.
Evropská komise posoudila české opatření podle pravidel EU pro státní podporu, směrnice o poštovních službách a pravidel pro vyrovnávací platbu za závazek veřejné služby. Komise zjistila, že rozsah a povinnosti univerzální služby jsou v souladu s definicí uvedenou ve směrnici o poštovních službách a služba poštovních poukázek představuje službu obecného hospodářského zájmu.
Vyrovnávací platba pak nepřesáhne čisté náklady na veřejnou službu, čímž se zajistí, že Česká pošta nedostane nadměrnou vyrovnávací platbu.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)