1000 řešení č. 3-4 / 2025 - Daňové výdaje

Publikace je členěná do kapitol Daňové a nedaňové výdaje, ZDP po novele, Dohody a zdravotní pojištění, Daně v praxi, Postupy účtování a Zaměstnáváni.
Zákon o daních z příjmů nemá tak docela pravdu v tom, že jde o daň z příjmů. Ve skutečnosti se totiž jedná o daň ze základu daně, o čemž nás přesvědčí § 16 odst. 2, resp. § 21 odst. 1 ZDP, kde je stanoven výpočet daně z příjmů FO, respektive PO...

• Daňové a nedaňové výdaje
O výdaji hovoříme jako o daňovém výdaji tehdy, pokud má daňovou účinnost (uznatelnost), a proto může snížit základ daně z příjmů. Naproti tomu nedaňový alias daňově neúčinný/neuznatelný výdaj základ daně nesníží. Prakticky vyjádřeno: na daňové výdaje poplatníkovi „přispívá stát“ – vzdá se poměrné části daně z takto sníženého základu daně – zatímco nedaňově výdaje si poplatník hradí plně sám ze svých zdaněných příjmů. Ekonomicky tak přinášejí podnikateli daňové výdaje snížení pořizovacích cen nakupovaného zboží a služeb...

• Zákon o daních z příjmů – novela
Dojde-li u poplatníka ke změně v rozsahu povinnosti vůči České republice (§ 2 odst. 2 nebo 3) v průběhu zdaňovacího období v důsledku změny bydliště, posuzuje se jeho statut za příslušné části roku samostatně. V případě vzniku neomezené daňové povinnosti v ČR (§ 2 odst. 2) v důsledku skutečnosti, že se zde poplatník obvykle zdržuje, uplatní se tento statut pro celé zdaňovací období.
Poplatníci, kteří se na území ČR obvykle zdržují, jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dní v příslušném kalendářním roce (zdaňovacím období), a to buď souvisle, nebo v několika obdobích. Do doby 183 dnů se započítává každý i započatý den pobytu, včetně dne příjezdu a odjezdu, sobot, nedělí, svátků, prázdnin a do¬volených strávených na území ČR…

• Dohody a zdravotní pojištění
Pracovněprávní vztahy založené dohodami jsou mnohdy vnímány jako „doplňkové“, což je dáno jednak limitovaným rozsahem práce, jednak skutečností, že zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru. Nicméně volba charakteru pracovněprávního vztahu je finálně vždy v rukou zaměstnavatele.
Dohody se ve srovnání s pracovním poměrem vyznačují vyšší mírou flexibility, kdy zákoník práce poskytuje zaměstnavateli i zaměstnanci větší prostor pro smluvní volnost. S tím ovšem souvisí snížená míra ochrany zaměstnance. Ve srovnání s pracovním poměrem je také výrazně omezen rozsah práce, kterou lze v rámci dohod konat...