Přísnější pravidla pro e-maily snížila jejich doručitelnost o třetinu
24.02.2025
Doručitelnost v Česku v roce 2024 klesla zhruba o 30 procent, ukázala analýza. Rok 2025 má přinést další zpřísnění zabezpečení e-mailové komunikace a dá se předpokládat, že podíl doručených mailů se meziročně sníží až o polovinu. Vyplývá to z analýzy společnosti Creative Dock. Loňský rok podle datového ředitele společnosti Creative Dock Adama Hanky přinesl v e-mailové komunikaci zásadní zlom označovaný jako YahooGle. Společnosti Yahoo a Google zavedly přísná pravidla pro doručování e-mailů. Bez autentifikace už nemá zpráva šanci na doručení. To způsobilo značné komplikace zejména menším odesílatelům a firmám bez vlastních technických týmů. Pro firmy to znamená nutnost přizpůsobit se novým pravidlům, nebo riskovat ztrátu tohoto komunikačního kanálu.
"Tento krok byl nevyhnutelný a dlouhodobě očekávaný. Problém je, že mnoho firem stále podceňuje důležitost správného nastavení e-mailové autentifikace a s tím spojených DNS záznamů," dodal Jakub Olexa ze společnosti Mailkit, která se zabývá rozesíláním marketingových sdělení elektronickou poštou.
I přes opakované posunutí termínu implementace mnoho firem podcenilo přípravu a následně čelilo problémům s doručováním. Experti předpovídají, že po vzoru Yahoo a Googlu se budou přidávat další poskytovatelé. Pro firmy to znamená nutnost komplexního řešení e-mailové autentifikace napříč všemi komunikačními kanály od marketingových sdělení až po běžnou firemní korespondenci.
Druhou velkou výzvou jsou takzvané robotické interakce. Jde o automatizované procesy, které simulují otevření e-mailu či kliknutí na odkazy. "Kvalitní data jsou pro firmy klíčová. Bez správné detekce robotických interakcí pracují marketéři se zkreslenými statistikami a následně tvoří špatné marketingové strategie. V roce 2025 očekáváme, že toto téma bude jednou z hlavních priorit," doplnil Olexa. Podle něj je situace ještě vážnější v oborech, kde e-maily slouží jako zdroj příjmů z kliknutí. "Podvodníci vytvářejí rozsáhlé sítě botů, které vytvářejí falešná kliknutí za účelem získání finančního obohacení. To jsou již jasně měřitelné náklady a návratnost investice do pokročilé detekce je obrovská," dodal.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Cestujících bylo ve vlacích meziročně více
24.02.2025
České dráhy se pochlubily čísly za loňský rok. Největší tuzemský železniční dopravce přepravil téměř 169 milionů cestujících, kteří dohromady ujeli přes osm miliard kilometrů. Cestujících bylo o čtyři miliony více než v předchozím roce. Meziročně došlo k růstu počtu pasažérů ve vnitrostátních i mezinárodních vlacích národního dopravce. "Pro České dráhy byl uplynulý rok z hlediska počtu přepravených cestujících úspěšný
Znovu došlo k meziročnímu navýšení počtu přepravených cestujících o přibližně 3 % na 168,8 milionů cestujících. K nárůstu došlo ve vnitrostátní přepravě a výrazněji i na mezinárodních linkách, kde byl nárůst počtu cestujících oproti roku 2023 o 12 % a počet cestujících na mezistátních linkách překročil 7 milionů. Tyto trendy ukazují, že rozhodnutí masivně investovat do pořízení nových vozidel do regionální a dálkové dopravy bylo správné a vidíme pozitivní odezvu u cestujících," řekl Michal Krapinec, předseda představenstva a generální ředitel ČD.
Cestující ve vlacích Českých drah v roce 2024 ujeli o 211 milionů kilometrů více. Průměrná přepravní vzdálenost byla za celé období 49 kilometrů, tj. prakticky beze změny proti roku 2023. Ve vnitrostátní osobní dopravě bylo přepraveno meziročně o 2 % více cestujících. V mezinárodní osobní dopravě pak došlo k nárůstu počtu cestujících o 12 % a stejným procentem rostl v mezistátní vlakové dopravě i přepravní výkon.
ČD vypraví během roční platnosti jízdního řádu 2024/2025 zhruba 2,4 milionů spojů, které ujedou přibližně 119 milionů kilometrů. Průměrný denní počet vlaků je 6 605. Díky modernizacím vlaků meziročně přibylo např. 439 bezbariérových spojů, 798 spojů s palubní Wi-Fi sítí nebo 1 430 vlaků, ve kterých jsou elektrické zásuvky.
S
Slovenská ekonomika v závěru loňska zrychlila mezičtvrtletní i meziroční růst
17.02.2025
Slovenská ekonomika v posledním čtvrtletí loňska zrychlila podle odhadu místních statistiků tempo růstu oproti předchozím třem měsícům na 0,5 procenta z 0,3 procenta ve třetím kvartálu. Meziročně se pak hrubý domácí produkt (HDP) země ve čtvrtém čtvrtletí 2024 zvýšil o 1,8 procenta, zatímco ve třetím čtvrtletí vzrostl o 1,2 procenta. Informoval o tom slovenský statistický úřad. Za celý rok 2024 HDP Slovenska podle odhadu úřadu stoupl o dvě procenta, předloni se zvýšil o 1,4 procenta.
Slovenskou ekonomiku v posledním loňském čtvrtletí podpořila hlavně domácí poptávka, a to spotřeba domácností i veřejného sektoru. Naopak, investice se snížily. Celkový počet zaměstnaných osob na Slovensku, které má 5,4 milionu obyvatel, v loňském čtvrtém čtvrtletí klesl meziročně o 0,2 procenta na zhruba 2,44 milionu lidí po poklesu o 0,1 procenta v předchozím kvartálu. Zaměstnanost se o 0,2 procenta snížila i za celý rok 2024, o rok dříve stoupla o 0,3 procenta.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Pražská burza láme rekordy
12.02.2025
Pražská burza zakončila v úterý obchodování na své dosud nejvyšší hodnotě. Index PX přidal 1,11 procenta na 1940,44 bodu. Překonal tak svůj zatím rekordní závěr z 29. října 2007. Pomohly mu zejména akcie bankovního sektoru. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Aktivita na trhu byla vysoká.
Nejvyšší úroveň, na kterou se index PX kdy dostal, byla 1944,3 bodu, kam vyšplhal právě 29. října 2007. Podle analytiků je pravděpodobné, že i aktuální hodnotu brzo překoná. "Vzhledem silnému zastoupení bankovních titulů v bázi indexu PX a vzhledem k silnému momentu akcií v evropském finančním sektoru nevylučuji, že si pražská burza může udržet svou růstovou trajektorii i v příštích dnech," uvedl makléř Wood & Company Vladimír Vávra.
Celkový objem obchodů v Praze dosáhl v úterý nadprůměrných 632 milionů korun. Více než polovinu z toho obstaraly cenné papíry Komerční banky. Posílily o 3,54 procenta a překonaly tisícikorunovou hranici. Zavřely na 1010 korunách.
S
(Zdroj: zpravy.aktualne.cz)
Svět řeší extrémní počasí už 30 let, situace se nelepší
07.02.2025
Rok 2023 byl nejteplejším rokem v historii měření, dokud ho rok 2024 nepřekonal a vůbec poprvé posunul globální oteplení nad kritickou hranici 1,5 °C oproti předindustriálnímu období. Tento rekord však nebude poslední – pokud se nezmění současné politiky na snižování emisí, můžeme do konce století očekávat oteplení o 3,1 °C.
Poslední konference, COP29, která se konala v listopadu 2024 v ázerbájdžánském Baku, skončila pouze vágním závazkem mobilizovat do roku 2035 alespoň 300 miliard dolarů ročně na pomoc rozvojovým zemím s přizpůsobením se změnám klimatu. Tato částka je přitom méně než čtvrtina z 1,3 bilionu dolarů, které tyto země podle odhadů potřebují každý rok.
Dalším výsledkem COP29 bylo schválení pravidel pro uhlíkové trhy v rámci Pařížské dohody. Tyto mechanismy umožňují firmám a vládám kupovat uhlíkové kredity, aby kompenzovaly své emise například výsadbou lesů nebo podporou obnovitelných zdrojů energie.
Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) je nezbytné zcela zastavit nové investice do těžby uhlí, ropy a plynu a předčasně ukončit některé již existující projekty. Prvním krokem by mělo být odstranění obrovských dotací fosilnímu průmyslu, které v zemích G20 dosahují až 70 miliard dolarů ročně. Bez těchto subvencí by se mnoho těžebních projektů stalo ekonomicky neudržitelnými, což by výrazně urychlilo přechod na obnovitelné zdroje energie.
Současné klimatické plány mohou fungovat, ale jen pokud se podaří zabránit vlivu fosilního průmyslu na rozhodování a prosadit skutečně ambiciózní opatření. Pokud svět nezasáhne teď, varuje generální tajemník OSN António Guterres, vydáváme se na „dálnici do klimatického pekla“. A to nejen s devastujícími dopady na ekosystémy a ekonomiky států, ale nakonec i na samotné těžařské firmy a vlády, které se stále upínají ke krátkodobým ziskům z fosilních paliv.
S