DÚVaP č. 1-2 / 2023 - Účetní závěrka

Účetní závěrka představuje komplexní účetní pohled na účetní jednotku. Účetní a daňové vypořádání, které se týká firem s aktuálním účetním i zdaňovacím obdobím – kalendářní rok 2022 a příprava na daňová přiznání je obsahem prvního příspěvku.
S nárokem na odpočet je spojena zejména povinnost prokázat správci daně splnění podmínek pro uplatnění odpočtu a další navazující povinnosti. V kapitole Povinnosti plátce DPH jsou nejprve vysvětleny podmínky a s tím spojené povinnosti, za kterých se osoba povinná k dani stává plátcem či identifikovanou osobou.
Vyhotovování vnitřních předpisů – vnitropodnikových směrnic, patří mezi málo oblíbené činnosti účetních pracovníků. Výčet uváděných vzorů není v žádném případě konečný. Jde o výběr nejdůležitějších oblastí, které by neměly být opomenuty.

Anotácia k príspevkom:
- Od účetní závěrky 2022 k daňovému přiznání PO
Účetnictví, to není jen každodenní rutina hledání odpovídajícího souvztažného protiúčtu – jelikož jedna strana účetního zápisu je zpravidla vždy jasná. Manažery a vlastníky ani tak nezajímá, jak byl ten, který účetní případ zaúčtován, ale jak si celkově firma stojí, hlavně co se týče zisku, objemu závazků a pohledávek. Jejich rozhodování se totiž odbývá v účetním makrosvětě. Z přirozených potřeb praxe se časem vyvinul jednotný systém pravidelného zjišťování úhrnných účetních dat za každé účetní období. Při této příležitosti se data z dílčích účetních případů nejen sečtou, ale také prověří (inventarizují) a případně zaktualizují (omlazení přepočtu cizoměnových údajů a tržní hodnoty akcií). Výstupem je účetní závěrka (dále také jen „[B]ÚZ[/B]“), která zkušenému oku prozradí celou řadu ekonomicky významných údajů o účetní jednotce, které lze dále analyzovat a srovnávat v čase nebo s jinými subjekty apod.
- Povinnosti plátce DPH - komplexně
Povinnosti plátce při uplatňování daně z přidané hodnoty vyplývají z aktuálně platného znění zákona č. 235/2004 Sb., který vychází ze Směrnice Rady 2006/112/ES o společném systému daně z přidané. V textu jsou nejprve vysvětleny podmínky a s tím spojené povinnosti, za kterých se osoba povinná k dani stává plátcem či identifikovanou osobou.
Upozorněno je také na předpokládané zvýšení limitu obratu pro povinnou registraci, k němuž by mělo dojít s účinností od 1. 1. 2023. Návazně je s využitím příkladů vysvětleno, ve kterých případech vzniká plátci povinnost přiznat daň, a to jak u tuzemských zdanitelných plnění, tak i při pořízení zboží z jiného členského státu, při dovozu zboží a při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku. S povinností přiznat daň je ve stanovených případech spojena také povinnost vystavit podle stanovených pravidel daňový doklad. Plátce je povinen přiznat v daňovém přiznání i plnění, z nichž mu nevzniká povinnost přiznat daň, jako jsou plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně, dodání zboží do jiného členského státu, vývoz zboží či poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko.
- Vnitropodnikové směrnice - výběr
Vnitropodnikové směrnice neslouží jen ke splnění si povinností, ale lze jich využít i k daleko účelnějším věcem, a to jako nástroj kvalitního vnitřního řízení účetní jednotky. Majitel či management může správně formulovanou vnitropodnikovou směrnicí prosadit své cíle a záměry. Pro příklad nemusíme chodit daleko – u směrnice týkající se podpisových záznamů (identifikačních záznamů a podpisových vzorů), lze spojit splnění povinnosti vypracovat takovouto písemnost s uvedením delegace odpovědnosti příslušných osob (pokud se například jedná o větší účetní jednotku) za rozhodování a schvalování, například nákupu dlouhodobého majetku či stanovení finančních limitů a na pořizování jednotlivých druhů aktiv na nižších řídících úrovních.