1000 řešení č. 9-10 / 2024 - Zákoník práce – novela

Publikace je členěná do kapitol Zákoník práce – novela, Společnost s r.o. v daních, Zdaňování příjmů a zdravotní pojištění.
Doplňující informace přinášíme v stálých rubrikách Daně v praxi, Postupy účtování a Zaměstnávání...

• Zákoník práce – novela
Zásadní navrhovanou změnou je zavedení valorizačního mechanismu minimální mzdy do českého právního řádu, zákoník práce bude stanovovat pravidla pro výpočet a aktualizaci minimální mzdy. Minimální mzda bude výsledkem součinu koeficientu stanoveného vládou a predikce průměrné mzdy v národním hospodářství pro příslušný kalendářní rok publikované Ministerstvem financí. Koeficient bude představovat cílenou relaci minimální a průměrné mzdy v daném kalendářním roce, při jeho stanovování musí vláda vycházet ze zákonem stanovených základních povinných kritérií přiměřenosti minimální mzdy (kupní síla zákonných minimálních mezd s ohledem na životní náklady, obecná úroveň mezd a jejich rozdělení, tempo růstu mezd, dlouhodobá vnitrostátní míra produktivity a její vývoj)...

• Společnost s r.o. v daních
I když založení a „život“ s.r.o. není žádná velká věda, jak si postupně vyjevíme, je samozřejmě o řád náročnější než varianta OSVČ – kde stačí jednou navštívit živnostenský úřad a ještě tentýž den se novopečený živnostník může směle pustit do díla. Přes faktické zrušení finanční bariéry zůstává pro mnohé zájemce o s.r.o. velkým strašákem – nutno poznamenat, že oprávněně – hlavně ze dvou důvodů. Zaprvé tuto právnickou osobu provází citelně vyšší administrativa: např. podvojné účetnictví, formální sepisování společenské/zakladatelské smlouvy, vyhotovování zápisů z jednání společníků alias valné hromady, mnohá rozhodnutí se neobejdou bez posvěcení (drahého) notáře. Druhou velkou nepříjemností je rovněž povinné zveřejňování obchodně citlivých a dalších interních údajů a dokumentů, které je pod hrozbou nemalých sankcí potřeba ukládat do sbírky listin v rámci veřejně přístupného obchodního rejstříku. Přitom je nasnadě, že s odkrytými kartami se v konkurenčním tržním prostředí hraje podstatně obtížněji, nemluvě o riziku vydírání společníků více vydělávajících společností.

• Zdaňování příjmů a zdravotní pojištění
Pro placení pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem je důležité, zda se osoba považuje z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance. Osoba je ve zdravotním pojištění zaměstnancem tehdy, pokud jí plynou nebo by měly plynout příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP. Zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění vzniká, pokud osoba jako zaměstnanec vykonává pro zaměstnavatele činnost a je-li jí za výkon této činnosti zúčtován příjem zdaňovaný podle § 6 ZDP, mimo právní úpravou stanovených výjimek. Je-li osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem (resp. vznikne-li ve zdravotním pojištění zaměstnání), pak zaměstnavatel:
– přihlašuje osobu u zdravotní pojišťovny jako zaměstnance, pokud již přihlášena není, a
– odvádí pojistné podle zákona, tedy:
• alespoň z minimálního vyměřovacího základu (což je v roce 2024 hodnota minimální mzdy 18 900 Kč při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc), případně alespoň z jeho poměrné části nebo
• z částky nižší než povinné minimum – v takovém případě však musí mít zaměstnavatel vždy k dispozici doklad, který jej k takovému postupu opravňuje, a ten předloží i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny.
Při řešení této tematiky lze konstatovat, že ZDP je v mnoha souvislostech pro zaměstnance (zaměstnavatele) i pro OSVČ jednou z nejdůležitějších právních norem, na které je veřejné zdravotní pojištění navázáno.